Pomocná ruka

„Co tady děláš, holubičko?“ houkl. Dřepl si, v očích záblesk starostlivosti. Snad byl ovčákem. Anebo kovářem – dle širokých ramen a svalnatých paží.
Špitla, že spadla.
Pomohl vstát. Sykala bolestí, kotník pád odnesl.
Všiml si, vzal ji do náruče.
Nebyl ani ovčák, ani kovář. Patřil k těm, které matka pohrdlivě označovala za spodinu společnosti, a otec nechával zbičovat.
Neptal se jí, před kým utíká ani kam jde – asi věděl, že jednu odpověď nedá a druhou nezná.
Byl první, kdo jí po jejím útěku pomohl. Záhy zjistila, že ne nezištně. Cenu zaplatila nakonec ráda. Jeho objetí i doteky se jí nakonec líbily.