Rozhodnutí

"Nemohu," stála, vnitřně rozpolcena, "mám svázané ruce! Achašvéroš je zcela nevyzpytatelný. Bývalou královnu Vašti zapudil jen proto, že za ním odmítla přijít, když byl opilý! A já před něj mám předstoupit bez povolání? Něco takového se nepromíjí! Trestem je smrt! Už měsíc jsem nebyla zavolána! Co když jsem upadla v nemilost? Nemohu porušit zákon. Co jsem? Žena. Možná královna, ale stále jen žena. Nemohu pro židy udělat nic. Chtěla bych, jsem přece také židovka! Ale..."
Vyhlédla z okna. Městem právě hnali další z jejího lidu. Skončí pověšeni na kůlu, jako všichni. Tehdy se Ester rozhodla. Zpřetrhá pouta na svých rukou!