Počty

Smrt Lea nesnášela Osud. Ale ještě více Anděly. Od té doby, co recepčního poslala v tom baru do háje, posílal ji na samá úžasná místa.
Třeba sem.
Hustě pršelo a zem nikoho se pod jejími kanadami už dávno proměnila v bláto. Stála opřená o poslední strom v oblasti, který stále vzdoroval snahám dělostřelectva.
Náhle se ze zákopu vynořili tři vojáci. Vkročili do bláta, občas se kryli, skočili do kráteru pro granátu.
Ne moc rychle.
Nejprve sebrala vysokého Angličana.
Dva šli dál.
Trochu litovala sympatického zrzka, který to schytal do prsou.
Poslední se chytře obrátil zpátky do bezpečí.
Ne moc rychle.