Jak se Pravda a Láska spikli (ano, spikli!) se Lží a Nenávistí

„Proč to musíme hrát v ženskejch šatech, rejžo? Mně to nesluší! Všem vostatním jo, hlavně Horáčkovi, ale já se v tom necejtím!“
„Nedělej vlny, Pažoute. Lež je ženská a ostatní taky, si říkej: ta lež, ta nenávist...“
„Znám jednoho Pravdu a je to chlap, řídí nějakej festival.“
„To sem netahej. Tak můžem?“
„A proč nehraje Lež Šebestová?“
„Protože Lež má krátký nohy a Šebestová ne.“
„Já taky nemám-“
„Akce!“
PRAVDA (Horáček): „Já jsem pravda odvěká,
osvěcuji člověka.
Kdo mě má, tak ten ať se Lži
pranic neleká.“
SBOR: „Slyšte jak píseň její zní,
jest veskrze
pozitivní!“
LEŽ (Pažout) „Možná nemám Pravdy krásu,
nekoupu se ve slunci jasu,
jenomže když po mně sáhneš
určitě dál to dotáhneš!“
SBOR: „Slyšte jak píseň její zní,
jest veskrze
negativní!“
Režisér: „A teď taneční vložka! Seřaďte se! Pro všechno na světě, Pravdo, jak to, že se objímáš se Lží? Máš se objímat s Láskou!“
PRAVDA: „Láska vůbec není můj typ!“
NENÁVIST: „Jo, na Lásku ať mi nešahá!“
LEŽ: „Heleďte, pane Huml, co kdybychom už toho nechali? Pojďme na pivo!“
NENÁVIST: „Lež má pravdu!“
PRAVDA A LÁSKA: „Lež má pravdu!“
SBOR: „Lež má pravdu!“
Režisér: „Vy leda na kofolu, pulci! A pivo mi zaplatíte!"
Konec nahrávky.