Uvidíme se brzy

"Skvělá volba, pane. Nová várka, přímo z tiskárny."
Úslužný prodavač před něj vyskládal archy vonící tiskařskou barvou a čerstvým papírem. Zbytek pultu zabíral zrzavý kocour s natrženým uchem.
"Dejte mi tenhle, tenhle..." několikrát obrátil kartičku, "tuhle taky. Dvě krabičky nábojů do šestatřicítky a jednu do čtyřiačtyřicítky."
Zaváhal.
"A mohl byste mi půjčit pero?"
"Nemám, pane."
Pokrčil rameny a zaplatil svůj nákup. Sedl si hned u vchodu. Zapálil si doutník, vylovil tužku a začal psát.
Telegramy už dávno kontrolovali, listovní tajemství jim nic neříkalo. Mohl jen doufat, že oko, které nikdy nespí, nebude věnovat pozornost pohlednicím s koťaty popsaným dětským písmem.