Kšeft

“Ták, holky moje zelený, už jsem tady!” spustil jsem hned ve dveřích skleníku. “Která z vás má hlad? Která si dá jatýrka? Nebo kostičku?” Vybaloval jsem nákup od řezníka a halekal u toho víc než tureckej prodavač na bazaru.
´Holky´ nadšeně ševelily listama a já obratně porcoval maso a spravedlivě ho dělil mezi nedočkavý blizny.
“Hotovo,” utřel jsem si ruce do kusu papíru, “tohle bylo poslední krmení. Teď je potřeba, abyste pořádně vyhládly.”
Vytáhl jsem seznam zákazníků a ještě jednou ho překontroloval. Začátkem března jsem vždycky zavalenej objednávkama. To byste nevěřili, kolik chlapů touží, aby šlo jejich manželství do kytek.