Terezín, 1945

Matka jí to chtěla zakázat. Nepodařilo se jí to, a tak tu teď stála.
Už z dálky to všechno vypadalo jinak, zvláštně. Něco podivného člověku jasně dávalo najevo, že toto není normální město.
A teď před ní ležela cesta - lehce klesala a dole končila branou. Byla otevřená, a tak všechny z její skupiny už teď viděly čtvrtý dvůr. A už takto z dálky to vypadalo hůř než cokoliv jiného, co kdy ve svém životě viděla.
A přesto se tou cestou vydala.
Nebyla pěkná.
Byla trnitá a nevěděla, jestli se dostane zpátky.
Mohla zemřít.
Byla to cesta pomoci.
Cesta pravé ženy.