Daniel aneb jak se rodí sen

Přijde. Pozdraví. Řekne své jméno. Kromě něj o sobě neví téměř nic. Dokonce i autorka, které se zjevil, ví jen, jak se jmenuje a co dělá. Neví, jak vypadá, jaké bude mít osobnostní rysy. Ví jen, že existuje. A že bude nádherný.
Čas běží. Slova přibývají. Příběh košatí. Sen už ví, jak se jmenuje a kam jde. Ví, jaké má povolání, dokonce i to, jak vypadá. Ví, že je ješitný, ale snaží se k sobě přistupovat s pokorou. Má trošku sklon k sebepodceňování.
Autorka už ale ví, že je nádherný. Dokonalý tvar pro dokonalou myšlenku. Nádherný zelenooký zlomený anděl. Daniel.