Nejsem sám

Poprvé jsem jeho existenci zjistil před několika měsíci. Vešel jsem do bytu a vycítil něčí přítomnost. Někdo tam na mě čekal.
Vstoupil jsem do pokoje. Zdálo se mi, že v křesle otočeném zády ke mně kdosi sedí. Napadlo mě, že je to některý z mých známých, ale jak by se dostal dovnitř? Když jsem křeslo obešel, abych ho pozdravil, nikdo v něm neseděl.

Od té doby vím, že nejsem sám. Jeho tichá přítomnost mě obklopuje na každém kroku. Někdy mám takový pocit, že ho užuž zahlédnu, že stojí přímo za mnou... Ne. Pokaždé, když se otočím, je za mnou prázdnota.