Kapky těžce padaly a tříštily se o svěže zelené listy.
Vrásčitá ruka se těšila, jak konev dodávala blahodárnou vláhu. Brýle spod bílých vlasů zkontrolovaly, že je všechno v pořádku.
Květináč byl stále stejný, ale kytka se měnila. Občas vykvetla rudou barvou, to dělala největší radost.
Jestli bylo venku slunce nebo na okno bubnoval déšť, hladila ji milá slova monologů, hlavně večer, když samota klepala na dveře vzpomínek.
Den co den se dělili o dobré ráno a dobrou noc.
Až jednou zelenou protnula výstražná žlutá. Ani přesazení nepomohlo. Hrdá koruna sklonila hlavu a už se neprobrala.
Zůstala jen samota, němé mlčení.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je ale smutné!
Tora
To je ale smutné!
Je ale možné, že někdo tomu
Kitsune's Sun
Je ale možné, že někdo tomu starému člověku daruje novou kytku a bude mít nového společníka... Nic není definitivní. Kdoví...
Je to takové pěkně jednoduché
Banepa
Je to takové pěkně jednoduché a přesto poetické. A trochu hořké.
Jednoduché věci mají často
Kitsune's Sun
Jednoduché věci mají často největší sílu. Hořké jako campari s ledem.
Melancholické a krásné
Aries
Melancholické a krásné
Život je občas jako rozlité
Kitsune's Sun
Život je občas jako rozlité kafe bez cukru. A o obyčejných věcech je taky hezké psát.
Uf to je smutný :-)
P.M.d.A.
Uf to je smutný :-)
Tak po nějakých veselejších
Kitsune's Sun
Tak po nějakých veselejších drabblech zase něco jiného. Opět budou i nějaká povzbudivější :). Tvé vtipy to ale nakopnou správných směrem! :)