Pro Skřivánka

Tesně předchází Někdy hrdina nestačí... Ehm. Počítá se láska k "věci"?
----
Poznal ji ještě dřív, než stačila nad hlavou zamávat bílým kapesníkem. Za ty dva roky se příliš nezměnila. Ve tváři měla stejně uštvaný výraz jako ty poslední týdny, než byla donucena Skřivánka opustit. Ale v očích neměla jen únavu. Zrcadlila se v nich i nejistota a rozpolcenost. Netušil, čím za své rozhodnutí zaplatila. Netušil, kam až musela zajít. Ani nemohl. Pro něj byla služba samozřejmostí. Ale jedno věděl jistě. Stále o něm pochybovala. A pokud se rozhodla je varovat, neudělala to z posledních střípků loajality. Ani ze starého přátelství. Udělala to kvůli Skřivánkovi. To pro něj se nakonec rozhodla zradit.