Tak ještě jedno nesoutěžní...
----
Zápis lodního deníku Lodi jeho Veličenstva Najáda
Středa, 13. Července 2011
18:00 - Večeře: Knedlo-vepřo-zelo. Zataženo. Zvedá se vítr...
...Tohle bylo o fous! Sotva za námi zaklaply dvěře kiosku, už se do nich opírá jednolitá vodní stěna. Je tu hlava na hlavě. Nějací svalovci se snaží udržet prohýbající se okna. Venku panuje chaos. Dokonalý tanec živlů. Vítr a Voda.
A to nás to mělo prý jen líznout...
Pěkné líznutí! Tak tak, že jsme stačili utéct. Zběžně počítám hlavy.
„Najáda! Orfeus! Pegas!“
Je to jako zaklínadlo. Sláva! Jsme všichni. A celí...
O deset kilometrů dál vichr porazil strom. Zůstal pod ním chlapec.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Skvělé spojení hry a reality
Rya
... a tak smutné...
a tak příjemné, že konečně někdo vstal a postaral se, abych měla co číst :-)
Děkuji.
Terda
Děkuji.
Jo, i tohle se stává :( Dobře
Quiquilla
Jo, i tohle se stává :( Dobře napsané.
Bohužel... :-(
Terda
Bohužel... :-(
Moc se mi líbí "tanec živlů".
Kleio
Moc se mi líbí "tanec živlů". <3
A obecně, lodičky! I když tady teda v poněkud hořkosladké kombinaci.
No já mám pocit, že letos, že
Terda
No já mám pocit, že letos, že mě nic humornýho nevypadne. Zatím je to jedna velká depka (až na bonbónek a tam zas nejsou moje milované lodičky). A nevím jestli je to tím, že napůl jsem pořád v nervu ze školy nebo prostě múzy odletěly jinam (Loni mi zas moc od ruky nešly depresivnosti... jeden si holt nevybere) :-/ Každopádně děkuji :-)
Uf. To je smutné. Líbilo se
Profesor
Uf. To je smutné. Líbilo se mi to.
Děkuji.
Terda
Děkuji.
Fuj! Mě jako táborovému
Tall
Fuj! Mě jako táborovému vedoucímu si teda nezlepšila náladu. Zato mráz po zádech přešel. No ale zběžně počítat děti, to se nedělá. Zvláště v takovéhle situaci si měl být chlapec setsakra jistý (no a deset kilometrů...)
Ups... Tak to mi nedošlo, že
Terda
Ups... Tak to mi nedošlo, že to vypadá, že ten chudák pod stromem patří k těm v kiosku. Díky bohu nepatřil (Těď jsi mě vyděsil prozměnu ty. Představa, že by se mi dítě zatoulalo deset kilometrů - Fuj). Jinak tě uklidním. Děcka jsem houfovala každou chvíli.
Já si říkal, že to tak možná
Tall
Já si říkal, že to tak možná nebylo myšleno. Kdybych si to spojil s názvem, který jsem nějak z vesela ignoroval. No nic.
Jo deset kilometrů je hodně. Ono občas stačí, že je za stromem a ty ho nevidíš.
To je výhoda, když jsme
Terda
To je výhoda, když jsme podměrečný. Když se schová jeden z šesti, tak to bije do očí víc než jeden z třiceti a více (když si vzpomenu kolik nás bylo na skautskej táborech, tak se těm vedoucím klaním). Na druhou starnu pro třicet dětí se daj líp vymejšlet hry a turnaje, než pro šest. Všechno má svý pro a proti.
Třicet se dá kontrolovat
Tall
Třicet se dá kontrolovat docela dobře. My máme 70-80 dětí. A zvláště akce kdy je v rámci celotáborovky ti "zlý" rozhánějí po lese, jsou fakt chuťovka.
Tak a teď mi řekni, kde ti
Terda
Tak a teď mi řekni, kde ty děti berete... Nicméně smekám dvojnásob.
Hele, tak to netuším. Ono
Tall
Hele, tak to netuším. Ono jsme z Prahy, máme chatkový tábor (do podsad polovinu dětí dneska už nedostaneš), velkou tradici a cpeme se všude kde to jde, bereme skoro každého (pak nám maminka druhý den tábora volá, že klukovy zapoměla dát prášky na hyperaktivitu a že je pošle...)
Stejně bychom chtěli o pár dětí ještě víc.
Taky jsme pražský... jenže
Terda
Taky jsme pražský... jenže jako vodáci jezdíme puťáky, takže samozřejmě pod stan. Děcka musí umět plavat a úplně malý špunty na vodu brát taky nejde. A poslední dva roky děti nejsou (Ještě před třema rokama jich jelo na tábor přes dvacet - což je vzhledem k počtu lodí skoro maximum, rok na to patnáct a loni šest, letos jsme na nule). A nejsme jedinej vodáckej oddíl co nemá děti. Krom DDMka a vodních skautů jsou na tom snad všechny loděnice podél Vltavy z Modřan do Libně stejně bídně (aspoň co říkaj stařešinové). A co bude od září ví snad jedině Poseidon :-(
Au.
Dangerous
Au.