S láskou T. (3)

Jsi tichý, málokdy mluvíš víc, než je nutné. Dokážeš celé hodiny nic neříkat a pak najednou, s pohledem odvráceným pryč, něco tiše prohodíš. Napjatě čekám na každé z tvých slov, konejším si ty vzácné okamžiky. Jsi jak květina, která vykvétá na jeden jediný den, a pokud ten den minu, další šance nebude. Chtěla bych o tobě vědět všechno, oblíbenou vzpomínku z dětství, největší strach, první myšlenky po probuzení. Zeptala bych se, ale nemůžu, co kdyby tě to vyděsilo, co kdybych překročila hranici a nebylo cesty zpět? Bojím se, že tě svými slovy přehltím, zadusím a ty utečeš. Ale pořád doufám.