Temný dům

Dopadám tvrději než jsem chtěla. Vzrušení opadá, v hlavě začíná hučet.

Jsi moje, šeptá les.

Ještě ne. Nacházím Martina - musím mu říct...

Náhle se otevírají brány Sychrava. Vychází Hana.

Pohlédne na mě... a zamíří k ní. Pokleká.

Zoufalství mi zatmívá oči.

Poslední zbytek moci mě přenese domů.

Žilami mi prostupuje černá míza. Ke dveřejím dovrávorám - pak nohy zdřevění, ztrácím vládu a klesám.

Plazím se k bylinám na zdi - šalvěj mi dá čas složit zakletí...

Myšlenky se rozbíhají, naděje vyvanula s bouří. Už nemám sílu bojovat.

Zlá čarodějnice nikdy nevyhraje, zní má poslední, hořká myšlenka, než mě pohltí dřevo a nicota.