Jiná galaxie

Vladimír, 00:03: Styska se mi.

Ondřej odhodil telefon i sebe zpátky do peřin. Užíval si plnými doušky – odpoledne doušek žižkovské kávy, večer doušek divadla, potom doušek Michala, doušek vína sem, doušek vína tam.

00:39: Vratis se jeste dnes?

Váleli se v posteli jako v sedmém nebi.
„Píše tvůj farář?“ roztíral Michal prstem kapky kolem Ondřejova pupíku.
„Jo.“
„Odpovíš mu?“
„Ne.“
„Já myslel, že si ho chceš nechat.“
„Nemrdá tak dobře jako ty.“
„Takže mě si necháváš jenom kvůli mrdání?“
„A tý tvý výborný trávě,“ vydechl Ondřej obláček a představil si jiné galaxie.

01:11: Nemuzu bez tebe byt.