Dnes jedno salesiánské drable. Do příběhu, kde jsou všechny postavy muži, fanynku totiž nenacpu. Naštěstí měl sv. Jan Bosco maminku, která mu moc pomáhala.
Jestli zbohatneš, nepřekročím práh tvého domu. Při vzpomínce na slova, která pronesla ke svému synovi na počátku jeho kněžské kariéry, se Markéta usměje. Vzhlédne od necek, v nichž pere skromné svršky Janových hochů, a spočine očima na muži u stolu. Ve světle lampy sepisuje další knížku z Lidového čtení.
Její syn je všechno, jen ne bohatý velebníček. Kleriku má prošoupanou, zašívanou tolikrát, že by to Markéta ani nespočítala. Nezbohatl a ona s ním zůstala.
Markétin syn vzhlédne od psaní. Promne si unavené oči a usměje se na matku. Ve své lásce byla tou největší lidskou oporou, jakou si mohl přát.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
to je moc hezký
Aries
to je moc hezký
Děkuji, Aries,
Profesor
za komentář. A tak rychle.:-) Potěšil.
Krásné drabble plné lásky.
kytka
Krásné drabble plné lásky.
Děkuji, kytko,
Profesor
za tak rychle přišlý komentář. Akorát jsem chtěla vcypnout počítač... Díky moc.
Moc krásné, jemné a dojemně
Aplír
Moc krásné, jemné a dojemně láskyplné. Maminky bývají největší fanynky. :D
Děkuji, Aplír.:-)
Profesor
Však proto je tu Markéta Bosco.
Ohromně milé!
Peggy
Ohromně milé!
Děkuji, Peggy.
Profesor
:-)