Stojím na úpatí hory, odhodlaná vyrazit dál a stoupat vzhůru. Sápat se k vrcholu, k nekonečnému nebi, tlouct na bránu a dojít až tam, kde konečně uslyším.
Mnoho cest bylo s vypětím všech sil vyšlapáno, cesty moudrých rodičů, trpělivých učitelů i laskavých svatých. Možná by bylo zbožné tiše kráčet v jejich stopách - ale já nejsem oni!
Každý jdeme - na nohách vlastní boty, v srdci vlastní příběh. Opravdu věřím, že každý z nás je pozván k vrcholu - jenže ne po cizí vyšlapané stezce, ale přes hlubokou řeku, trnité křoví a vysoké skály.
S úctou se nechávám inspirovat. Ale jít musím sama.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Vyjádřeno naprosto teologicky
Faob
Vyjádřeno naprosto teologicky přesně, ba dokonce může být fakt nebezpečné přitulovat se k cizím cestičkám, když každý z nás nadán jinými hřivnami, a tedy i posláním a nároky... Bravurně sepsáno!
Děkuji.
Esti Vera
Děkuji.
Teologicky nevím, ale řekla
Aries
Teologicky nevím, ale řekla bych, že i obecně to dává smysl
Díky, já vlastně teologicky
Esti Vera
Díky, já vlastně teologicky taky netuším (a asi mě to ani netrápí) :)
Se omlouvám. Přišlo mi to
Faob
Se omlouvám. Přišlo mi to zajímavé...
To není nutné, mě vážně těší,
Esti Vera
To není nutné, mě vážně těší, když se s tím někdo dokáže ztotožnit, byť třeba konkrétní východiska mohou být rozdílná. A tady navíc tak trochu vykrádám Marka Váchu a jeho texty, takže byť bych se za odborníka na teologii rozhodně neoznačila, Tvůj komentář mě potěšil :)
nádherné podání vlastní cesty
mamut
nádherné podání vlastní cesty.
Líbí moc a tak šup, v oblíbených :)
Děkuji :)
Esti Vera
Děkuji :)
Skvělé
Kolma Puši
a nutící k přemýšlení
Díky, to jsem ráda.
Esti Vera
Díky, to jsem ráda.
Ano, jít ve vlastních botách
Aplír
Ano, jít ve vlastních botách a po úzké cestě. To je důležité.
Krásně jsi to napsala.
Děkuji :)
Esti Vera
Děkuji :)