Prudce se ochladilo. Fouká vítr. Bětka se dívá, zda ze stromu neshodil nějakou hrušku.Práce všeho druhu zahnaly nudu, ale ne smutek. Každý konec prázdnin je smutný. Letos přibyla nejistota, co bude.
„Mohla by u vás Bětuška zůstat, dokud se situace v Praze neuklidní?“ sondovala maminka o víkendu.
Jednohlasné přitakání.
„Já tu nechci zůstat, brzy vstávat, dojíždět do školy, kde nikoho neznám!“ bouří se v duchu deváťačka. Nahlas namítá: „Nic do školy tu nemám, ani žádnou skříňku.“
„Neměj strach, uvolním jeden foch, maminka ti věci doveze,“ rozhodne rázně babička. Je mnohem přísnější než maminka.
Jenže právě toho se Bětka bojí.
konec srpna 1968
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
zas velmi skutečné
Aries
zas velmi skutečné
Děkuju, tak nějak to ze mne
Aplír
Děkuju, tak nějak to ze mne vyvěrá. :)
Neuvěřitelné propojení toho
Faob
Neuvěřitelné propojení toho dětského "konec prázdnin", který je tak nějak vždycky strašně, strašně smutný (a nevím, nevím, zda jsem se kdy v dospělosti dobral svého smutku v tento koncoprázdninový čas...), a dospělého "konec srpna 1968", kterým se začíná - zatím pouze s nejistými očekáváními - jedno z nejsmutnějších období naší země...
Vychutnávám si Tvé komentáře.
Aplír
Vychutnávám si Tvé komentáře. Potěšils mne, že Ti neunikla paralela. Děkuju moc.
Nějaký redaktor Ohníčku měl
Esclarte
Nějaký redaktor Ohníčku měl kdysi takové povídání o tom, jak si rád představoval, že škola vybuchne, a jak to nebylo reálné po žádné stránce, protože by se místo ní stejně našla jiná. A pak došel k tomu, že škola začala i za války a pak zase v tom osmašedesátém, a nakonec byl spíš rád, že se vidí s ostatními a není v tom všem sám.
A v deváté třídě je asi vůbec najednou takový přechod do úplně cizího prostředí docela nepříjemný, nedivím se, že chce domů.
Přesně, jí vadil ten přechod.
Aplír
Přesně, jí vadil ten přechod. Navíc na vesnici nebyl takový komfort. Pro vodu se muselo do studny, ohřívat ji na kamnech, navíc tam bylo daleko víc práce, se kterou by musela pomáhat.
Faob koukám už napsal za mě,
Killman
Faob koukám už napsal za mě, co bych k tomu rád, řekl, tak se jen připojuji.
Děkuju. I tak mne komentář
Aplír
Děkuju. I tak mne komentář potěšil.