Déšť ustal, když se ze šera vynořila vzdálená silueta fregaty. Čluny přirazily k jejímu boku. Stočila pohled k východu. Šedá clona mračen se rozestoupila. Nad tmavozelenou linkou pobřeží, se prodraly bledé paprsky zimního slunce. Prchavé kouzlo rozbřesku tišilo bolest. I únavu. Než se obloha opět zatáhla.
Vrátili se z nočního lovu zmoklí. Prochladlí. Příděl rumu zahřeje zkřehlé údy. I skleslou mysl.
“Jak jste k tomu přišla, z vás nejspíš nedostanu,” ucedil věcně lodní felčar. Pás podlitin svítil na bílé kůži. Odpovědělo mu tiché syknutí.
“Nečekejte zázraky. Hojit se budete pěkných pár týdnů.”
Felčarovo lamentování se rozpilo v konejšivé mlze laudana.
Sluneční paprsky bych za proužky vydávat mohla, ne?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Určitě, tyhle tvoje malebný
Aries
Určitě, tyhle tvoje malebný popisy miluju
taky se mi to moc líbí, ty
Tora
taky se mi to moc líbí, ty tvý popisy
Déšť jakoby trochu smyl
Aplír
Déšť jakoby trochu smyl napětí.
Doktor má léčit, nemusí nic
Killman
Doktor má léčit, nemusí nic vědět :)