Písek skřípal mezi zubama. Železný stisk drtil kosti.
“Kdo jste!?” zavrčel muž. V očích výraz vzteklého psa.
“Nejsi. Tak. Starý. Aby. Ti. Paměť. Nesloužila.”
Odpověď trhaná bolestí. Čepel nože ztupilo překvapení. Na okamžik.
“Co tady, k čertu, děláš?”
Otázka vyvolala vzpomínky. Stejně jako tehdy stála nad propastí. Snažila se popadnout dech. Žebra hořela.
“Běž domů, Fergusi...”
Prosba zadupaná v písku. Zavřela oči.
Teď zaplatí.
Čekala smrt. Ta však nepřišla.
Nekonečně dlouhý okamžik smíření povolil sevření. Hrubé ruce ji popadly za paži. Pomohl jí vstát.
“Nikdy jsme se nepotkali.”
Souhlas stvrzený mlčením. On nezabije dceru svého přítele. A ona ho neudá.
Téma beru jako rekonstrukci vzpomínek, které by radši zapomněla a také v doslovném původu slova "znovu postavit". Snad je to zjevné.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
joj, to je vynikající. A jsem
Aries
joj, to je vynikající. A jsem moc ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo
Aspoň prozatím. Díky.
Terda
Aspoň prozatím. Díky.
Líbí, už to s ní bylo opravdu
Faob
Líbí, už to s ní bylo opravdu nahnuté, ještěže tak!
Dík. Měla na mále.
Terda
Dík. Měla na mále.
skvělý kousek, napínavý, a
Tora
skvělý kousek, napínavý, a nakonec logický... super.
Díky!
Terda
Díky!
Výborně, živě popsané napětí.
Aplír
Výborně, živě popsané napětí. Odpověď trhaná bolestí. Úplně mezi slovy slyším sykot.
Děkuji!
Terda
Děkuji!
Týjo! Drsný a napínavý! ^U^
Gwen
Týjo! Drsný a napínavý! ^U^
Já to nikdy takhle nedokážu... vždycky mi to sklouzne do humoru nebo tak :)
Díky! Já zas neumím humor moc
Terda
Díky! Já zas neumím humor moc. :)
Ale brrrrr! No, to jsem teda
Zuzka
Ale brrrrr! No, to jsem teda napjatá, jak tohle ještě dopadne.
(A cejtim tmu a mokro a zimu... a vůbec. Povedlo.)
Pardon. *Podává chumlací deku
Terda
Pardon. *Podává chumlací deku s medvídkem, čokoládu a teplé kakao*
Zprvu jsem netušil co se děje
Killman
Zprvu jsem netušil co se děje. Ale byla to nějaká vzpomínka, že?