Směšný psycholog

Toho rána, co se média dozvěděla o náhlém uprchnutí všech vězňů z ústavu pro nebezpečné zločince, si ředitel zavolal svého cvokaře.

,,Udělal jsem dobře, nebo snad ne? Vždyť mi to slíbili!“

,,Co vám slíbili?“
,,Že už nebudou ty zločiny dělat, že se poučili ze svých chyb a jsou lepšími lidmi. Tohle mi řekli.“
ředitel se podíval z okna. Trochu pochyboval, ale ta otřesná písnička mu vháněla slzy do očí. Déle by to stejně nevydržel, to věděl jistě.

,,A vy jste si ničeho zvláštního nevšiml?“ ptal se psycholog.

,,Čeho jako?“

,,Té šifry!“ vykřikl cvokař.

,,No dovolte? Moji vězni jsou slušní lidé!“