Inventura hrůzy

Stávalo se to tak jednou za dva za tři měsíce. Většinou to byl ten nejsvětlejší (skoro bílý) make-up, pudr a někdy i černá rtěnka, kterou si jinak kupovali jen herci.
„Pane vedoucí,“ odvážil se jednou nahodit, „myslím, že nám mizí líčidla.“
„Toho si nevšímej,“ mávl šéf rukou. „Odepiš je jako rozbitý materiál.“
Nakonec se rozhodl, že si na zloděje prostě počká.
Když ho ráno našli, zbělely mu vlasy hrůzou a nebyl schopný vypravit ze sebe rozumné slovo.
Vedoucí ji na to při příští návštěvě opatrně upozornil.
„To se tak občas přihodí, když mě někdo vidí bez make-upu,“ pokrčila rameny Smrt.