Zakopl. Kolena se podlomila, tělo se skácelo k zemi. Bitevní vřava se rozléhala vůkol, pronikala do jeho uší. Ze zad se oddělovala tekutina, vsakovala se do jehličí. Hlava se točila, oči zíraly vzhůru.
Někde vysoko na větvi poskakovala veverka.
Zvuky odcházely. Teplá skvrna pod ním se rozšiřovala. Jehličí přestalo píchat. Říkal sám sobě, že nesmí zavřít oči, nesmí. Nesmíte usnout, nesmíte polevit, i když rána v zádech vám zajistila setkání s věčností.
Ticho. Někde v dáli se ozval pták.
Bolest se rozlévala v těle. Snažil se. Tak moc.
Mrkl.
Smrkový les se mu rozléhal nad hlavou.
Mrk.
Smrk.
Mrk.
Smrt.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je perfektní zpracování
Keneu
To je perfektní zpracování tématu. Hrozně se mi líbí ta oddělenost tělních částí, jako by se to, co dělají, už umírajícího netýkalo.
Jo, tak tohle je skvělý.
Oliver
Jo, tak tohle je skvělý. Smutný, drsný, ale skvělý.
Krásně napsaný, silný.
Tenny
Krásně napsaný, silný.
Tohle je drsné. A dost dobré.
Terda
Tohle je drsné. A dost dobré. Ježí se mi z toho chlupy na zádech.
To je síla. Při čtení mě
Evangelista biolog
To je síla. Při čtení mě zamrazilo.
Uf, to je fakt dobrý.
Scully
Uf, to je fakt dobrý.
Tragické, velmi povedené.
Esclarte
Tragické, velmi povedené.
Dobré využití tématu.
Killman
Dobré využití tématu.
Tenhle konec by mě v jakékoli knize děsně naštval
Skřítě
Je to ale tak zajímavě popsané a tak nádherně zapadlo na své místo, že nemohu, než zatleskat.