Odcházíš a já zůstávám

Když viděl Spocka umírat, nejdřív necítil nic. Jen jakési vzduchoprázdno, jako by mu došel dech a nemohl se už nikdy nadechnout. Kirk plakal až o pár hodin později, když byl sám ve své kajutě.
Samota na něj dolehla.
Prázdnota. Umřel jeho t’hy’la, jeho druh, přítel, bratr... ashayam, jeho milovaný. Odešel na věčnost a dostalo se mu tak výsady netrápit se tím, co je a bylo v hmatatelném světě. Mohl zapomenout.
Ale on tu musel zůstat a vypořádat se s tím. Zajistit pohřeb, jako kapitán lodi a Spockův velitel to musel oznámit posádce i jeho příbuzným.
Ne.
On nemohl zapomenout.
Nikdy.