Dobrák

Měl obrovskou touhu pomáhat a vůbec se nestaral o to, jestli je to rozumné. Pokud byl někdo v bezpráví, tak mu přišel na pomoc, ať už bylo riziko jakékoliv. Jeho známí se ho snažili varovat, aby se nezapletl do nějakých problémů, ale on nad tím jen mávnul rukou a znovu a znovu se vrhal na pomoc potřebným. Když mohl, tak se rozdal z peněz i věcí, aby někdo další netrpěl. Nehodil se do této doby, ale ho to nezbavilo úsměvu na tváři. Až jednou, když zase pomáhal, tak utrpěl obrovské zranění, ale nenašel se nikdo, kdo by tentokrát pomohl jemu.