Čekaní na doktora

Vstanu a zkusím jinou židli. Zaúpí. Dokulhám k další židli, která zavřeští, belhám se k židli první. Vrže.
Vzpomínám, že jsem někde četl, že studenti DAMU musí mimo jiné umět zahrát věci jako je hra stínů (Hele, to by šlo napsat.) nebo pacient v čekárně. Zkouším různé etudy, točím palci, lovím jazykem mák ze zubů, čtu, co čtou ostatní. Rytmus života.
Venku svítí sluníčko, vítr si pohrává s rozkvetlou třešňovou větví. Její stín tančí po stěně. Televize Prahy 1 vysílá pořád ty samé reportáže.
"Pan Pálenka!"
Tak se nejmenuju. Přimhouřím očko. Sakra, tak bych se mohl jmenovat.
Vyjdu sestře vstříc.