Vezmi žlutou tužku... a modrou

„Páni, člověk, co bojoval s Undyne!“ vyjekla bytůstka s mašlí a v pruhovaném tričku.„Jak to, že tě nezabila? Ona je nejlepší rytíř. Všechny nás tady v podzemí chrání. Jako je bezva, že tě nezabila, protože jsi fajn.“
„Teď jsme kamarádi. Vařili jsme spolu špagety. Velmi rytířsky.“
Bytůstka při té představě div neomdlela nadšením. „Máš nějakou tajnou zbraň?“
Malý člověk zavrtěl hlavou, pak zalovil v kapse a vytáhl z ní zbytky pastelek.
„Ty jsou… tam shora? Z povrchu?“ vydechla bytůstka, která z toho sedla na zadek.
Člověk jí do otevřené pusy strčil konec modré.
Společně si nakreslili oblohu a slunce.