Inspirováno knihou Wernera Heisenberga: Část a celek, Rozhovory o atomové fyzice.
Přemýšlel, zda tam byl záblesk. Musel tam být.
Pak složil hlavu do dlaních a snažil se ty myšlenky odehnat pryč. Přemýšlel, co se vlastně stalo. Jak se to mohlo stát. A proč.
Jenže nenacházel odpovědi.
Jeho kolegové se v tichosti procházeli. Snažili se být ho nerušit.
Věděli, co cítil.
Co udělal.
Ale nesoudili ho a to bylo uklidňující, třebaže k uklidnění jeho duše to ani zdaleka nestačilo.
Snad jen čas mohl pomoci, ale ani tím si nebyl jist.
Nevěděl, jak se ospravedlnit.
Byl to on, kdo objevil štěpení atomu.
On, kdo započal cestu k srpnu 1945.
Ke dvěma hrozivým zábleskům.
Otto Hahn, německý chemik, který v roce 1938 spolu s Fritzem Strassmannem objevili štěpení atomu. Byl to okamžik, který do té doby prakticky nevyužité jaderné fyzice dával možnost praktického uplatnění. Respektive k výzkumům, které pak v USA vedly k sestavení atomových bomb, které byly v srpnu 1945 shozeny na Hirošimu a Nagasaki.
Hahn se v anglickém zajetí po konci druhé světové války Evropě nacházel z toho důvodu, že se údajně podílel na německém atomovém výzkumu (společně například s Wernerem Heisenbergem). Nutno zmínit, že i například Heisenberg nesouhlasil s nacistickým režimem a snažil se zároveň zajistit, aby nacisté atomovou bombu nesestrojili - to ale nebylo ve výsledku nebylo nutné, neboť se její výroba ukázala pro tehdejší dobu velice nákladná. Z toho důvodu bylo pro všechny vědce překvapením, když se dozvěděly, že USA ji vyvinuly - a především použily. Tato událost pak silně otřásla Hahnem, který se cítil zodpovědný za tento čin.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudák. Je to skvěle napsané.
Lee
Chudák. Je to skvěle napsané. (I když já USA za tenhle čin neodsuzuji.)
Děkuji. Já taky ne, i když je
Wendyses
Děkuji. Já taky ne, i když je to dosti kontroverzní. Akorát je smutný fakt, že dnes již nikdo neví, že při předcházejícím bombardování Tokia zemřelo více lidí než v Hirošimě a Nagasaki dohromady. (Ony hrozivé jsou hlavně ty pozdní důsledky způsobené radioaktivitou, jenže o tom se vážně ještě nic nevědělo. Co jsem četla, tak i u nás bylo po válce možno občas potkat fyzika/rentgenistu, který v důsledku práce s rentgenem přišel například o prst.)
To je vážně smutné, já to
Lee
To je vážně smutné, já to taky nevěděla. Mě zase až do nedávna nikdy nenapadlo přemýšlet o tom, jak hrozné muselo být bombardování německých měst. Navíc dnes už člověk ví, že to německé morálce sice určitě neprospělo, ale stejně bojovali až do konce. Vždycky mi přišlo hrozné, že v posledních třech dnech před Berlínem zemřelo ještě tolik Němců, když už byl výsledek zcela jasný.
Velice kontroverzní téma,
Kaisa
Velice kontroverzní téma, ještě před rokem bych řekla, že na tohle neměl nikdo právo (a kord ten národ všeumělů), nyní bych to okomentovala jen tím, že lidé jsou nádherným způsobem zrůdně inteligentní. A Spojeným státům nic nevyčítám (protože mají Seals a Texas).
:( To je sakra smutný.
Tenny
:( To je sakra smutný.
Ach jo, realita. Tfuj.
neviathiel
Ach jo, realita. Tfuj.