Doctor Who

„Finite incantatem,“ řekla Ginny, ale hůlku držela dál v pohotovosti.
„Odejděte!“ zasyčela ta růžová, údajně přátelská dívka, jakmile vyskočila na nohy.
„Nemůžeme se tu nejdřív porozhlédnout?“ snažila se Margaret smlouvat. „Nebudeme se vám plést.“
„A omlouváme se za to spoutání. Vážně,“ přidala se k ní Lisa a doufala, že Bodie a zejména Greg budou chvíli mlčet.
„Zápisky starších našeho rodu mluví jasně,“ odpověděla dívka váhavě. „Kdykoli se objeví divní tvorové cestující v mrtvých schránkách, snažící se s námi navázat kontakt, stane se neštěstí. Běžte, bude to lepší pro všechny.“
„Říkal jsi, že jsi tu poprvé,“ ušklíbl se Greg na Doktora.

Master se ohnal síťkou ve vzduchu a zanadával, když mu motýl opět unikl. Nedaleko slyšel křik a výstřely, jak se na bojišti masakrovaly dvě armády. Kde v historii to vlastně skončil?

Nedávno viděl film o zajímavém fenoménu, efektu motýlích křídel a shledal ho velmi inspirativním. Tentokrát měl Master pořádný plán, jak s časovým kontinuem zatočit. Doktor se neustále stará, aby zachoval historii tak, jak má být, ale nemůže přece předpovědět, že zmizení pár motýlů způsobí v budoucnosti změny mnohem větší.

Síťka konečně našla svou oběť a Master zajásal.

"Kdepak Doktore, na mě si nepřijdeš," broukal spokojeně, zatímco motýlovi trhal křídla.

„Nechci vypadat paranoidně… ale ten růžováček mi připadá nebezpečný,“ řekla Ginny.
„Souhlasím,“ přikývnul Bodie.

Zbytek Ostrovanů se zarazil. Spoutaný tvoreček působil neškodně, ale tihle dva měli obvykle na průšvihy čich.

„Neublíží nám, když si jí nebudeme všímat,“ vysvětloval Doktor, snažící se uklidnit situaci.
„Jí?“ otázal se Greg a důkladně si prohlížel spoutanou bytost.

Doktor nenápadně cvaknul sonickým šroubovákem a doufal, že tím skutečně na chvíli vyřadil translační program TARDIS.

„Je to mladá dívka,“ šeptal rychle. „Zřejmě jsme se strefili do období námluv. Pro zdejší populaci je typické…“
„Ona je na lovu?“ skočil mu se svým pověstným taktem do řeči Bodie.

Vážení členové správní rady,

jsem si jistá, že jsem ta nejvhodnější kandidátka na uvolněné místo otroka doktora House, a to hned z několika důvodů:

1.zná mě a má mě rád (zatím);
2.zná mě i jeho šéfka Lisa Cuddyová, i ona mě má ráda;
3.já ho znám a mám ho ráda (zatím);
4.Lisy si vážím;
5.při léčení dokážu zázraky;
6.zázraky, respektive kouzla, dokážu vlastně kdykoli, ale vrozená skromnost mi
brání o se tom zmiňovat;
7.tu skromnost máme s Housem společnou.

Nastoupit mohu zhruba za měsíc až půl roku.

Těším se na spolupráci!

Ginnevra Weasleyová

„Mdloby na tebe!“ vypálila Ginny a tvor se skácel k zemi, vztekle kouleje růžovýma očima.
„Co blbneš?“ zeptala se Margaret.
„Chtěl nás zaklít,“ bránila se Ginny. „Aspoň myslím…“
„Jsme tu na návštěvě,“ vysvětloval Doktor trpělivě. „Snažme se nezpůsobit zmatek.“
„To na tebe vyloženě sedí,“ utrousil Greg uvědomující si, že by měl podpořit Ginny.
„Efekt motýlích křídel je nebezpečný. Změníš něco v běhu tohoto světa a nemusíte mít kam se vrátit.“
„Jakože tyhle, dle tvých slov přátelské bytosti, vyrazí na odvetnou výpravu a zničí Zemi?“
„Například…“
„Možná by v tom případě bylo dobré ho osvobodit a omluvit se mu,“ navrhla Lisa.

Skupinka ve složení Lisa, Ginny, Margaret, Greg, Bodie a pochopitelně Doktor opustila TARDIS.

„Vážně je tu všechno růžové,“ řekla Margaret a zírala na chlupatá šestinohá růžová zvířátka visící za horní pár končetin z čehosi jako kořeny vzhůru otočeného růžového stromu.
„Přichází nějaký… ehm… humanoid,“ upozornil Greg.
„Kdo jste?“ tázal se obyvatel Růžové planety, očividně rozrušený, že šestice na sobě nemá ani kus něčeho růžového.
„Cestovatelé,“ odpověděl Doktor dodávaje přátelsky. „Toto místo je zajímavé.“
„Nezapomenutelné,“ vložil se Bodie.

Něco v jeho výrazu růžového tvora rozlítilo.

„Nejsme turistická atrakce!“ vykřikl a začal mávat rukama. „Odejděte a zapomeňte na nás. Máme svá práva!“

Byl to jeho každodenní rituál.
Našel si místo k přespání - zapomenutý motel někde u dálnice, když měl štěstí, kousek rovného místa pod skalním převisem nebo mostem, když ho neměl. Ohřál si něco k večeři. Najedl se. Jen na chvilku si dovolil polevit v pozornosti. Pak vytáhl zápisník a začal počítat značky za předchozí den. Na rukou až po ramena, na nohou, v zrcadle si zkontroloval krk a obličej.
Ve sprše ze sebe všechno odhrnul, nebo smyl ředidlem, když nebylo zbytí.
Naposledy se rozhlédnul kolem sebe.
Zavřel oči a donutil se usnout.
Ráno se probouzel s desítkami nových značek na kůži.

„Dejte na sebe pozor,“ řekla Alison expediční skupince a uvažovala, jestli by přece jen neměla jít s nimi a hlídat je.
„Zkuste se dostat do potíží až tak za šest hodin, rád bych se prospal,“ utrousil Severus.
„Jojo, taky se nám bude stýskat,“ usmála se na něj sladce Margaret, „ale brzy se zase potkáme.“

Doktor je sledoval se směsicí fascinace a rezignace. To jejich špičkování ho bavilo… a občas štvalo. Hlavně když chtěl jít objevovat.

„Jsme děsná sebranka, co?“ přitočila se k němu Hermiona.
„Zvykám si,“ uchechtnul se.
„Pohlídáš je?“ ubezpečovala se.
„Jasně,“ přikývl a pro jistotu dodal: „Nezbourejte TARDIS.“

„Mně se moc spát nechce,“ protáhla se Lisa. „Nemůžeme se do objevování pustit po částech?“
„Jasně,“ nadchnul se Doktor. „Potřebuju jen někoho zodpovědného, komu svěřím druhý klíč od TARDIS. Kdyby se venku něco pokazilo…“
„Ty se nepřihlásíš?“ ušklíbl se Severus na Hermionu. „Ani na výpravu, ani jako strážkyně klíče?“
„Vyrostla jsem, jestli sis nevšiml. Malá vševědka pochopila, že nemusí být u všeho,“ usmála se blahosklonně.
„Ty jsi byla jako malá nesnesitelná?“ zapátral Bodie v minulosti své milované. „Budeš zase?“
„Malá, nebo nesnesitelná?“ rýpnul si Severus.
„Já si ten klíč vezmu,“ ozval se rychle George, než se spustí další slovní přestřelka.

"...nejnovější model. Sontarané by vraždili, aby... Přesněji řečeno Sontarané vraždili, aby se k ní dostali! Ovšem," prodejce couvne při spatření nesouhlasného pohledu zákazníka, "kvůli čemu oni by nevraždili, rošťáci."
Zákazník se pochybovačně dívá na multifunkční zbraň před sebou a vráska mezi jeho obočím nabírá na intenzitě.
"Tohle je všechno, co máte?" přejede očima plně zaskládaný pult, který by vystačil k podrobení jedné či dvou civilizací. Zbraně, bezpečnostní zařízení i udělátka ke kompenzaci krize středního věku.
"Nic lepšího neseženete," krčí rameny prodejce. Přetížený pult zapraská. Rychle se sehne a přiloží k jeho noze šroubovák, který docela tiše zabzučí.
"Ideální," vydechne Doktor.