Inspirováno dílem Jiřího Kulhánka. Nevhodné pro děti a mladistvé. Obsahuje násilí a krev.
Dlouho jsem si ale návrat domů neužil. Než jsem se dostal z ranveje, čekaly na mě dvě gorily namačkané v kožených kabátech až na zem a vypoukliny v podpaží naznačovaly, že tihle by bezpečnostním rámem rozhodně neprošli. Když jsem k nim došel, rozestoupili se a každý se mi zavěsil na jeden loket.
Nenápadně ale svižně mě provedli letištěm na parkoviště kde na nás čekala rozměrná limuzína. Jedna z goril výmluvně nastavila ruku a já jí podal tašku. Druhý mě začal prohledávat tak jsem mu radši sám předal meč co jsem měl zavěšen pod kabátem, abych si ušetřil dotěrné prohmatávání. To ho, zdá se, uspokojilo. Zbraně hodili do kufru a potom jsme se společně namáčkli na jednu sedačku. Řidič nastartoval a zamířili jsme do centra.
“Jedeme k Nestorovi?” zeptal jsem jich. Okázale mě ignorovali a raději než odpovídat na otázky koukali se z okna. “Poslal vás pro mě on, nemám-li pravdu?” ptal jsem se dál a vsunul ruku pod kabát. “Rád jsem si s vámi popovídal, ale budu muset jít.” To už se na mě zamračeně otočili.
V limuzíně to krátce zahřmělo, jak jsem toho nalevo střelil čezetou pod žebra.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit