Ne vždy padala Rafaelova propagace jeho kavárny na úrodnou půdu, tentokrát ale ano. Jednoho krásného dne vstoupil do kavárny profesor Doňovský.
"Dobrý den, pane profesore! Je mi velkou ctí, že jste tuto kavárnu poctil svou návštěvou."
"Přiznám se, že jsem byl na tento váš podnik zvědav, pane kolego."
"Nevím, zda mám na takové oslovení právo, už se literatuře věnuji jen jaksi, abych tak řekl, zprostředkovaně."
"Určitě máte. Je dobře, že jste u oboru zůstal alespoň nějakou jinou formou."
Mezitím se v lokále objevila Saskie.
"Jé, dobrý den pane profesore!"
"Vás jsem tady, kolegyně, nečekal."
Rafael přispěchal s vysvětlením:
"Svůj personál si vybírám výhradně z oboru. A musím říct, že se slečnou Girgle jsem navýsost spokojen. Dokáže hostům poradit nejen dobrou kávu, ale i literaturu k ní. A nemyslete si, pane profesore, že fláká své studium. Přípravu na semináře si nosí s sebou sem a každou volnou chvíli je do ní ponořena."
Rafael samozřejmě poněkud přeháněl, což muselo být profesorovi jasné. Nic ovšem nedal najevo a poručil si u Saskie kávu a koňak.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit