Malý rytíř

Malý Yoda se nahrbil.
V tříprstém spárku pisátko sevřel.
„K čemu Jediům umění kresby jest?“ brblal. „Budu kdy mečem malovati kruhy?“
Nakonec, aby učitelka neviděla, tajně si vypomohl Silou.
Pisátko samo vykroužilo žádaný tvar.
„Výborně, Yodo!“ sklidil pochvalu.
„Ale, co je tohle?“ zahromovala na calamarskou padawanku v sousední lavici.
„Moc jsem se snažila,“ žbluňkla učenka provinile.
Namísto rukou, příroda ji ploutvemi obdařila.
„Znovu a pořádně!“
Kapříkovi podobná dívenka nešťastně vzdychla.
Ploutvičkou se neobratně chopila tužky.
„Co to má být?!“ třeštila učitelka oči. „Copak tohle je ...?“
Yodou zacloumal spravedlivý hněv.
„Vy nechte mou kamarádku být. Vždyť kosočtverec její má dokonalý tvar!“