Nějak se nám tu rozmohly ódy na silné ženy. A tak nějak jsem si uvědomila, že mám ráda i ty silné ženy, které jsou silné žensky, bez ohně a meče. Takže zůstanu v Polsku a budu lyrickoepicky opěvovat Aleksandru "Oleńku" Billewiczównu.
***
Ctnostnější panny nad ní není,
bělostná jenom její ruka
v beránka vlka rázem změní,
leč v beránka, co přemůže i vlka.
Jiskřivý úsměv vprostřed zimy
a zrůžovělé mrazem tváře
zaženou v lidské duši stíny.
Věříš, že není nic, co nedokážeš.
Pro dobrou věc a pro zlou taky...
Vyvaruj se svých temných hnutí!
Snadné je věřit na zázraky,
však ještě snazší peklu propadnutí.
Nesnadno získat zpátky paní,
dosáhnout u ní odpuštění.
Ty zapomenout musíš na ni,
pro druhé snášet všechna utrpení.
Odměnou snad ti bude nebe,
protože její láska není cena.
Potom když klekne vedle tebe,
vyznáš se, že čím jsi, tím činí tě tvá žena.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit