V knize Co život dal a vzal píše Betty MacDonald o kurzu tvůrčího psaní, který spolu s ní navštěvoval malý tlustý Řek. (Pokud to neznáte, více v úvodu k prvnímu drabble.)
A tohle je příběh toho Řeka.
Drabble navazuje na Smí si advokát plést slova ožehavý a ožehlý?
Svatba nebyla zrovna v řeckém stylu, snad krom ohromného počtu hostů a jakési jižanské divokosti, k níž přispěl i svatební dar Reného Ocelota (jeho stará pistole).
Nevěstě to slušelo náramně, malá Eleni byla půvabná družička.
Rodiče ženicha mírně kritizovali přítomnost sedmnácti neznámých mnichů z hory Athos v tradičních kamilavkách a exorasonech (hlavně ten poslední nenažraný jim lezl na nervy), ale když jako svatební dar vybalili sadu nádobí, smířili se s nimi.
René Ocelot byl nesmírně pyšný, že jde Jannisovi za svědka, a toužil pronést svatební řeč.
"Ještě že máme sbaleno a jedeme pryč," pípla Dana, "ty jeho kydy poslouchat nebudu."
Na konci knihy Saturnin píše Zdeněk Jirotka, že každý příběh by měl končit svatbou, tak tady to máte. Možná kvůli tomu pár otevřených konců zůstalo otevřených, ale třeba ne.
Chtěl bych poděkovat Sosačkám za další skvělý měsíc drabblení, všem čtenářům za laskavé komentáře, hodnotitelům za výdrž a Angie, že mě k psaní drabble přivedla. Letos mě to nesmírně bavilo.
Takže pro letošek mám sbaleno.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (3)
A tak to nakonec krásně…
Aries
A tak to nakonec krásně dopadlo!
Sláva, konečně nějaká svatba!
Tora
Sláva, konečně nějaká svatba!
Néééé, já nutně potřebuju…
strigga
Néééé, já nutně potřebuju Ocelotův proslov! :D
Tenhle seriál mě letos strašně bavil, díky za něj moc. Má v sobě přesně tu dávku absurdity, která mě dokáže spolehlivě rozesmát, a to letos zatraceně hodně potřebuju. A nejen já.