Apokalypsa nenastala

Vychází z četných středověkých proroctví, jejichž základem je biblická Apokalypsa, ale objevovala se opakovaně v té či oné podobě. Víru v příchod Antikrista a jeho spojování s konkrétními osobami známe i z pozdějších dob.

Zde se jedná o vážnou roztržku mezi duchovní a světskou mocí v první polovině 13. století, když se vzestup papežské moci kryl s vládou mocného císaře Svaté říše římské a sicilského krále Fridricha II. Štaufského. Počáteční harmonie v době nástupu mladičkého krále se časem změnila v rostoucí napětí vedoucí ke skutečně extrémní kohabitaci vrcholící klatbou proti císaři a vzájemnou válkou. Papež Řehoř Devátý ve své klatbě císaře označil přímo za biblickou bestii a Antikrista.

Zvláštní skutečností byla právě slova některých proroctví o staré jeptišce, protože císař Fridrich byl pozdním dítětem sicilské princezny Konstancie, kterou jeho otec Jindřich VI. vyvedl z kláštera.

Toto vše zaznamenal současník, jistý františkánský mnich fra Salimbene z Parmy, ve svých pozoruhodných pamětech. Upřímně psal jak o své víře v papežova slova, tak o následné fázi očekávání a konečně fázi zklamání.

Za tohle děkuji přednáškám fenomenálního profesora Alessandra Barbera na youtube. Grazie mille, Professore!