Vábení

Vítr v průsmyku nad Valbonou obezřetně ohmatává hrany skal.

Rozeznít vápencové stěny není fyzika, ale ladění prostoru. Umění nastavit se na bouři. Zarezonovat v tónině, kterou zvládne zachytit lidské ucho.

Ty hory nejsou prokleté. Jsou těžko přístupné. Nebezpečné a zakázané. Zvědavé na tvory, kteří se odváží. Myši a medvědy už znají. Se ženami musí zpolehoučka. Nevyděsit. Nalákat. Synchronizovat tlak vzduchu s měkkostí mechu a tepem rozmrzajících jezer. Přimodřit oblohu, něžně zfialovět louky, probudit mloky.

Opatrně, aby se dech přizpůsobil rytmu větru. Ať ty tři uvěří, že určují tempo a rozumějí tichu. 

Až se jejich pýcha dotkne obzoru, přijde čas udeřit.