Rozkaz a přání

Vstoupila do salónu. Harris stál u okna a opíral se o leštěnou hůlku.
„Tak jste přišla...“ Hlesl a zvolna se otočil. Zestárl. Vlasy měl téměř bílé. Ve tváři se mu rýsovaly hluboké vrásky.
„Váš dopis mi poslali společně s rozkazy, pane.“
Unaveně přikývl.
„Chtěla bych vám poděkovat, pane.“ Za všechno...
„To není třeba, Doyleová.“ Mávl rukou a kývl hlavou směrem k přístavu. „Hlavně se mi o ni dobře starejte.“
Skřivánek vyplul ještě toho večera.
Za půl roku našla ve věstníku u jeho jména malý křížek. To, že zemřel na souchotiny, se dozvěděla od jeho ženy až o dva roky později.