Pokračujeme zhruba tam, kde jsme skončili.
Trhla sukní. Pořád se někde zachytávala. On znovu klekl k jejím nohám a vytahoval trn za trnem.
Potom vstal, vzal ji za ramena a zadíval se jí do očí.
"Tak to řekni."
"Je to tvoje vina!"
"Pořádně."
"Jak jsi mohl? Taková nezodpovědnost! Vylákáš mě do pouště... Do bouřky... Ani nemáš zbraň... Celou noc... Asi jsi mi úplně zničil život."
Pořád se usmíval: "Lepší?"
"Můžu tě praštit?"
Ochotně nastavil tvář.
Sklopila hlavu a dlouho si mlčky prohlížela suché trnité větve mezi kamením.
"Můj manžel pěstuje růže..." řekla nakonec.
"A já tě vláčím křovím. Já vím. Jenomže..."
"Jenomže co?"
"Já tě miluju."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A my se těšili na tu
Terda
A my se těšili na tu romantiku a ona milenecká hádka. :D Ale ve výsledku docela roztomilá. :D
S ohledem na dobovou etiketu,
Lady Peahen
S ohledem na dobovou etiketu, jí k té hádce musel přemluvit;)
Och, ale to přece je
ef77
Och, ale to přece je romantika. Zakutaná hluboko, utajená ve křoví, ale je tam :)
Pravda, jsou mnohem horší
Lady Peahen
Pravda, jsou mnohem horší chvíle na vyznání lásky;)
Taky myslím, že je to
Banepa
Taky myslím, že je to romantika. A nečekaně veliká!
Děkuji. Já jsem
Lady Peahen
Děkuji. Já jsem nenapravitelný romantik. Občas poněkud krutý, ale rozhodně nenapravitelný.
Zdá se mi to, nebo letos
Banepa
Zdá se mi to, nebo letos převládá ta krutá stránka?
No jo, ale kam zakopou toho
Tora
No jo, ale kam zakopou toho manžela?
Bylo by to pravděpodobně
Lady Peahen
Bylo by to pravděpodobně nejefektivnější řešení.
Já tuhle linii naprosto žeru.
Kleio
Já tuhle linii naprosto žeru. Asi nejlepší na tom je, že je to morálně silně dobové, a přitom tak pěkně amorální. <3
Ty jsi odhalila moje
Lady Peahen
Ty jsi odhalila moje tajemství. Já miluji dobovky, protože mi umožňují být amorální zcela nečekanými způsoby.