Picek seděl doma nad korbelem a pozoroval prázdné lůžko v koutě světnice. Myslí mu letěly vzpomínky na všechny ty vylomeniny, které se svým dračím kamarádem zažil…
Byl čas večerní koupele. Picek drbal dračí hřbet, křídla i břicho.
„Asi jsem tě měl pojmenovat jinak, Drobku. Rosteš jak z vody. Je tě čím dál víc…“
„Já myslím, že už moc neporostu. To bych se k tobě nevešel… Hele, a vážně dneska nemůžu jít s tebou?“
„Už jsem ti to říkal. Jdu na večeři s Corou.“
„No a? Můžu večeřet s váma…“
„To teda ne!“
„Proč? Ty myslíš, že se bojí draků?“
„Ne, to ne. Říkal jsem jí o tobě a chce tě poznat…“
„Tak vidíš. Půjdu s váma!“
„Hele, tohle je rande, nepotřebuju, aby mi drak dělal křoví…“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pozor. Dračí křoví by se
Banepa
Pozor. Dračí křoví by se mohlo vznítit...
Zatim je to v pohodě, ještě
Menolly
Zatim je to v pohodě, ještě je malej. Až z něj bude puberťák a začnou se mu zapalovat lejtka, bude hůř...
;-)