Záchranné divadlo

Mikael stál v pokoji oděný v dlouhé noční košili a s krajkovým čepcem na hlavě. Připadal si jako idiot.
„Vypij to,“ přikázal Elin a podal mu lahvičku.
„Proč?“
„Zahřeje tě to, budeš vypadat že máš horečku.“
Když mu vzápětí začal domalovávat na tvář červené tečky, chlapec v duchu zaúpěl. Neměl by člověk umřít… důstojně?
Elin ho zkontroloval. Až na ta veliká kostnatá chodidla dobrý!
„Šup do postele. Za chvíli se začneš potit.“
„To nestihneme,“ zkusil Mikael namítnout. „Přijdou dřív!“
Elin se uchechtl.
„Kdepak. Než je sem ta stará fosilie, pardon madam Cecilie, pustí, budeš vypadat děsně. Vojáci ještě rádi utečou!“