Pobídka (1960)

Jan je přesvědčen, že v kriminále nepřišel o sluch. Přemítá, jak je na tom s rozumem.
Jinak si neumí vysvětlit, co otec Müller právě navrhl:
„Mohl bys jí pomoci…“
On?
Je na faře tři dny, stihl se hlásit na úřadě, dostat umístěnku do n.p. Okula.
Ví, že tu nemůže zůstat dlouho - oba jsou pro režim vlastním rudým praporem.
Nemá vyhráno, ani zdaleka.
Proč tedy kněz mluví o ženě, které v amoku málem vysklil okno kamenem? Té, kterou pro jeho hulákání sousedka obdařila slovy o špinavých courách?
Tok života, zvláštní hra.
Sotva vstoupil do vody, volají na něj: Tak plav!