Sklad s prádlem

Kiliána našla ve skladu s prádlem.
Ne, že by ho hledala, prostě tam byl. Seděl za policí s naškrobenými prostěradly, očividně zhroucený.
Přidřepla k němu. „Co se děje?“
Trhl sebou, zjevně ji prve neslyšel. Hlavu však nezvedl, čelo si dál opíral o pažemi pevně obejmutá kolna. „Nic,“ zahuhlal.
Samozřejmě lhal. To by poznala i bez oněch zvláštních, zděděných schopností.
Vlastně věděla. Průstřel z pokoje tři. Některá zranění se sice sama o sobě hojila dobře, ovšem infekce často se životem slučitelná nebyla…
Objala jej kolem ramen. „Za to přece nemůžete. Nemohl jste udělat víc, Pavle!“
Polkl. Stiskl jí ruku. „Děkuju,“ zašeptal.