Chvilka nostalgie

Fandom

Úvodní poznámka

Nesoutěžní.
Krátký příběh na pokračování, nic složitého ani napínavého, jen taková úsměvná historka s divadlem a zpěvy (i když nakonec se to dotklo i něčeho temného v minulosti). Odehrává se kdysi kdesi...

Drabble

Dva urození pocestní probírali v hostinci včerejší představení kočovné společnosti, hudební komedii.
„Docela hezké,“ mínil elegantní šlechtic s vlasy protkanými stříbrem, „ale veršování dost ubohé.“
Druhý, mladý, přitakal. „Ale ta serenáda byla hezká,“ dodal.
Kavalír se usmál. „Však ta nebyla jejich. Vy ji neznáte?“
Mladík potřásl hlavou.
„Bývala ohromně oblíbená. Pořád dokola zněla, jako kolovrátek.“
Sejmul ze stěny loutnu a dal se do zpěvu.
„Má lásko, slyš mou píseň, slyš,
jak toužím býti tobě blíž…“
Měl krásný hlas, zpíval vášnivě, celý přitom ožil.
Ode dveří zazněl potlesk.
„Nádhera!“ zvolal principál. „Bohové, takovéhle zpěváky kdybych měl! Ale dneska máme takovou smůlu...“

Závěrečná poznámka

Uvidím, jestli se pokračování vměstná už do zítřejšího tématu.
A veršíky nemají být nějak zvlášť umělecké, prostě takový módní šlágřík z dob kavalírova mládí.
Pokračování najdete tady.

Téma

DMD č. 26. pro 26. 4. 2022. Téma: Kolovrátek