Stačí stisknout tu správnou kliku

Dovolím si osvětlit dvě věci.
Kunstkomora nebyla, jak bychom si představovali dnes, jedna místnost pár věcmi. Rudolf II nechal pro své sbírky vybudovat Nový královský palác. Výňatek z Wikipedie:
Prostory císařské kunstkomory v Novém paláci byly tvořeny čtyřmi místnostmi, které se nacházely v prvním patře Chodbového stavení spojujícího císařský "letní" palác na jižní straně hradu se dvěma velkými sály – Španělským (dnes Rudolfova galerie) a Novým (dnes Španělský sál). Oba sály byly postaveny nad konírnami v severní části hradního areálu. Zatímco v původním Španělském sále byla vystavena většina obrazové sbírky, v Novém sále byla umístěna císařova sbírka soch, skulptur a plastik. Naopak Chodbové stavení obsahovalo ve třech podlažích uložené císařovy sbírky přírodnin a artefaktů. Na 1. podlaží se nacházela 100 m dlouhá a 5,5 m široká chodba, z níž 60 m zabíraly 3 místnosti přední kunstkomory a 33 m byla dlouhá hlavní Kunstkammer.
Hledat tam cokoli bez katalogu (který existoval, ale naši dva hrdinové ho samozřejmě k dispozici neměli) nebylo zrovna jednoduché.

S Hledači jsme se setkali už v příběhu, který jsem psala v povídce Nezlobte mě pro Padesátku v roce 2019. Jsou to lidé, ke kterým se nějakým způsobem dostaly informace o strážcích rozhraní a snaží se zjistit způsoby, jak proniknout za rozhraní. Střípky těchto informací skládají do tzv. Hvězdných knih, které ukrývají před strážci a předávají mezi sebou.

Je tedy možné, že Gonny a Šejla hledají jednu z těchto knih. Anebo také ne...

Následuje: Za dveřmi