Nesoutěžní.
Omlouvám se za spam, ale nejvíc mi vyhovuje drabblata (v případném větším počtu) napsat a pak všechno po kupě zveřejnit. Témata mi dneska sedla, tak jsem se rozepsala, ale tímhle už pro dnešek skutečně končím. :D
Obsahuje popis tělesné dysforie (nenapadá mě, jak to lépe nazvat).
Psáno s pomyšlením na všechny, kteří se ve svém těle z jakéhokoli důvodu necítí doma, a tak musí každý den vést tenhle náročný boj.
Další ráno, další den
Vzhůru zas prožíváš zlý sen
Zas probouzíš se ve svém těle
A cítíš se tak osaměle
Než vzbudit se v něm radši nevzbudit se vůbec
Před svojí schránkou však nemůžeš utéct
Tak přes den biješ o mříže vlastního těla
Které je tvoje nedobrovolná cela
Nějak se snažíš dožít se večera
Všechnu tvou sílu spolkne ta mezera
V duši a nenávist a boj vnějšku a nitra
Jdeš spát s nadějí, že to bude lepší zítra
Doufáš
Spíš
Sníš
Další ráno, další den, další probuzení
V těle, které by mělo být to správné a v pořádku
A není
Teď lituju toho, že jsem název Tělo je hrobem duše použila loni, k tomuto by se mi totiž náramně hodil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Velmi smutné.
Aplír
Velmi smutné.
Přidávám se. Velmi smutné.
Tora
Přidávám se. Velmi smutné.
přidám se taky
Aries
přidám se taky
Děkuji za komentáře, ono to
Evangelista biolog
Děkuji za komentáře, ono to pramení hlavně z těch všech pocitů, které veselé moc nejsou...
Souhlas s ostatníma.
tif.eret
Smutné až depresivní.