Slečna Marplová

„Pane faráři, vy to nebezpečí normálně podceňujete.“
„Jaké nebezpečí, paní Kapustňáková?“
„Zdalipak víte, z jakýho dřeva jsou naše kostelní lavice?“
„Z dubu. Vyplňoval jsem to do-“
„A to já zase vim, že dubový dřevo je tvrdý, to vám nesežere ledajaký červík!“
„Červotoč.“
„A stejně sou naše lavice samá díra!“
„Všiml jsem si.“
„A nepřijde vám to divný, že se to tak zkazilo až před nedávnem?“
„Nevím, kam tím míříte.“
„Vy ste tu byl tehdy novej, ale pamatujete přece na ty cizí lavice, co tu ňákou dobu byly?“
„Měly je tu dočasně uschované sestry Boromejky.“
„Boromejky! Z jedničky! Já to věděla!“