Co je třeba vědět

Vracela se zpět domů a občas vrhla pohled k zemi k té nepravděpodobné obuvi na jejích opuchlých nohou. Byla udivená. Nevěděla, že žena, kterou prosila o almužnu a která jí tyto boty, aniž by o to žádala, darovala, potřebovala zrovna vyrazit na pochůzky po městě. Ani to, že boty, které jí dala, byly její jediné. Ani, že nakonec vyrazila do města v domácích plstěných bačkorách. Snad by se cítila provinile.
Nevěděla také, že u dveří její dobrodinky brzy kdosi zazvoní a odevzdá jí krabici s novými botami, které jí dokonale padnou.
Věděla ovšem, že Bůh je milosrdný, a radovala se.