Nechte nás hnít

Sto roků v hrobě hnil, mlčel jsem,
sto roků žrali mě červi,
za sto let v rameni bezmasém
kosti se prstí staly.

Prach jsi a v zemi se navrátíš,
pamatuj, faráři křtili nás,
neřekli, sotva švec vyslovíš,
v rovu jsi, nad sebou hlínu máš.

Třicet let v Ostravě makal jsem,
bídu třel s nouzí a dřinou,
divíš se, rychle byl zapomněn,
řekni mi, čí je to vinou?

Sto roků na Horách Marie
lížu si rány a lebedím,
klídek mám, nikdo mě nebije,
málokdy zavržou sousedi.

Kmen jsi vzal, kořen nech,
vnuku ty žravý baronů,
já měl pech,
ty otrokem mamonu.