,,Až spolu nebudete, budeš jak tělo bez duše, jak mrtvá schránka," říkali.
Rozchod přišel, nic. Žádná emoce, žádná úleva, žádný smutek.
,,Tentokrát už to vydrž, tohle je ten pravý!" říkali.
A tak jsem čekala až jednou ten konec přišel z jeho strany.
Zase nic, bez emocí.
,,Do třetice všeho dobrého, tento by ti určitě chyběl," říkali.
Odjel daleko, se mnou to nehlo, ani kapku jsem nepustila z oka.
Další muži a další promrhaný čas. Několik dalších bezcitných rozchodů a rádoby lásek, které nikam nevedly.
Jednou, když jsem nad tím více přemýšlela mi došlo, že muži nebudou nic pro mé srdce.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak hlavně že nechybí. Tohle
Esclarte
Tak hlavně že nechybí. Tohle opravdu nemá smysl lámat přes koleno a naštěstí není povinnost s někým chodit.
Zajímavé je, jak "bezemoční",
Faob
Zajímavé je, jak "bezemoční", "mrtvou" povahu hrdinky podtrhuješ i vlastním stylem, podáno je to informativně, suše, "objektivně", jako by z odstupu od sebe sama.
Zajímavě napsané drabble.
Aplír
Zajímavě napsané drabble. Člověk bez emocí je jako krunýř bez želvy.
Díky!
Patita
Díky!