Když žijete s netvorem, co vás ničí humorem

Nebyly to od ní vůbec povedené vtipy,
mrtvou schránkou na měkkýše označit mé slipy.

Ptám se jí, miláčku, co je dnes k obědu?
na to mi povídá: „hrneček od medu“.

Namítl jsem, že NIC jsme už přece včera měli,
prý na dva dny navařila, zazněl výrok smělý.

Věčně pikle kuje, taky kritizuje.

Zaprvé ji neposlouchám, hysterčí ta „dokonalá“,
a za druhé… mám ten dojem… taky něco povídala…

Já jí řekl, znáš ten rozdíl, žumpa versus žena?
Žádný není, buď nasraná, nebo vyčerpaná.

Kdysi chtěla být mým sluncem, teď však slovy pálí,
sdělil jsem jí, ať se tedy i patřičně vzdálí.